Pyramidy
Pyramidy se pravděpodobně stavěli jako veliké kamenné hrobky faraonů.
Pyramidy se stavěly z obrovských kamenných kvádrů, ale neví se přesně, jak Egypťané kvádry přemisťovali, protože neznali dopravu na kolech. Pohřební komora ve středu pyramidy byla plná fantastického bohatství, které si faraon bral s sebou do posmrtného života.
Bohatství bylo pokušením pro lupiče. Stavitelé pyramid se snažili zmást zloděje falešnými dveřmi, schodišti a chodbami.
Základna Velké pyramidy krále Cheopse se rovná ploše sedmi až osmi fotbalových hřišť.Pohřební komora uvnitř Velké pyramidy má rozměry obyčejného domku dnešní doby.
Pyramidy se stavěly v blízkosti Nilu, protože některé z velkých kvádrů se musely dovážet lodí ze vzdálených kamenolomů.
Všechny pyramidy se nacházejí na západním břehu Nilu – na té straně, kde zapadá slunce. To má náboženské důvody.
Faraoni byli pohřbíváni s náboženskými texty, které jim měly pomáhat v posmrtném životě. Ty nejstarší se psaly na stěny pohřebních komor (takzvané Texty pyramid). Později se psaly a rakve (takzvané Texty rakví). V posledních obdobích byly psány na papyrus a svinuty se vkládaly do rakve zemřelého. Texty popisovaly různé způsoby, jak se dostat na onen svět, a říká se jim Knihy mrtvých.
Staří Řekové navštěvovali pyramidy jako turisté. Psali, že každou pyramidu stavělo po deset let 100 000 otroků. Některé novodobé dějepisné knihy tyto údaje stále opakují, přestože jsou téměř jistě v každém ohledu chybné. Pyramidy stavěli svobodní řemeslníci, nikoli otroci, a pravděpodobně postačilo 70 000 – 80 000 mužů, kterým stavba pyramidy trvala pět let. Část platu dostávali v potravinách, ředkvičkách a česneku, jejichž konzumace je měla zachovat při zdraví a síle.
S pomocí Velké pyramidy určili Egypťané vzdálenost Země od Slunce a rychlost světla.Velká pyramida je obrovský kalendář. Egypťané podle ní dokázali určit délku roku s přesností na tři desetinná místa.
